Země je krásné místo a stojí za to na něm žít


Bůh,láska

 Co je pro mne pojem Bůh?

Je to velmi osobní záležitost, právě proto se také podělím pouze o své osobní pocity z nejvnitřnějšího vnímání toho, co označuji slovem (termínem, pojmem) … Bůh. Stejně tak zde však můžeme použít jakýkoli jiný termín, anebo označení – to podle toho, jak se bude pro jednoho každého z nás zdát toto označení milé, příjemné, osobní.

 Nejprve bych však chtěla vyjádřit, co pro mě Bůh naopak není. Není to totiž žádná vnější autorita. Není to nic, co je třeba uctívat, k čemu je třeba vzhlížet. Není to nic a nikdo, kdo má nějakou moc, kdo hodnotí, posuzuje. Kdo odměňuje, anebo trestá.

 Pod pojmem Bůh si představuji jednotu, harmonii, celistvost, lásku. Pro mne je Bohem původní čistá energie, kterou uznávám jako zdroj bytí. Zdroj sdílený všemi a vším. Síla a energie tohoto zdroje je přitom nekonečná, je stále ve styku se vším ostatním a je jeho nedílnou součástí. Tato síla a energie Zdroje je totiž v určité formě nejen všude kolem nás, ale i v našem nitru. Není tedy možné se od ní v žádném případě oddělit - i my jsme její  součástí, tvoříme společně s ní tedy jeden celek.

Vlivem odlišných vibrací této energie má však každá část tohoto celku jinou podobu. Jsou jí lidé, jejich myšlenky, pocity a emoce. Jsou jí zvířata, rostliny, nerosty, voda či vzduch. Také ale můžeme mluvit o Zemi, o planetách, o celém vesmíru. My, lidské bytosti, a vše okolo nás, opravdu jsme dle mého názoru součástí výše zmiňované jednoty, harmonie, energie…

V každém z nás je její kousíček, její drobný díl. Právě tohle chápu jako celek, jako jednotu, které můžeme říkat Bůh.

 

Bůh je pro mne také Láska.

Lásku považuji za nejsilnější energii, za nejúžasnější nástroj pro úspěšné konání v jakékoli oblasti, v jakémkoli směru. Láska má pro mě mnohem širší význam než jen pouhé mít rád. Lásku chápu také jako jednání, ale zároveň i postoj. Chápu ji jako prostředek umožňující změnu. Vnímám lásku jako duchovní sílu, která roste úměrně s tím, jak klesá naše míra posuzování a kritičnosti.

Záměr vycházející z opravdové lásky je velmi mocnou vnitřní silou. Láskou můžeme vyjádřit požehnání, chválu, ocenění, vděčnost. Stejně tak však i soucit, milosrdenství, sympatii, zalíbení, dobrotu.

Láska neobsahuje žádnou negaci. Šíříme – li ji, pocítí lásku a štěstí všichni zúčastnění. Milujeme-li, cítíme se šťastní.