O meditaci

V meditace jsme, když nemyslíme.

Zdá se, že myslíme neustále. Bez přestání nám vyskakují myšlenky. Jejich obsah se zdá být naléhavý, neodbytný a cosi nás nutí se jimi zabývat. Ještě udělám tohle, ještě musím stihnout tamto, rozmyslet si to či ono ... Tímto způsobem neustále zaměstnáváme naši mysl a ona poslušně pracuje.

Když se nám však podaří naši mysl ztišit a následně„vypnout“, dostaneme se do meditace. Existuje mnoho návodů a doporučení, jak se do takového stavu dostat. Některé jsou velmi složité a je to přitom právě jejich složitost, která, domnívám se, může meditaci - zejména začátečníkům - prezentovat jako cosi komplikovaného.

Myslím však, že není třeba v meditaci hledat složitosti. Slovo meditace totiž vzniklo z latinského "meditatio", které znamená „rozjímání“. Meditace je tedy cokoli, co děláme bezmyšlenkovitě. Cokoli, co nám přinese utišení mysli, uvolnění, zklidnění, harmonii a radost. Procházka přírodou, posezení s přítelem, zpěv, smích … to vše můžeme nazývat meditací.

Každý z nás je jiný a každému bude vyhovovat něco jiného. Jiná denní doba, jiný způsob. Žádný univerzální recept neexistuje - každý přijde postupně na to, jak se mu nejlépe medituje. Stačí začít, zkoušet a postupem času se meditace stane naším běžným společníkem.

„Meditace není zkušenost.

Znamená být si vědom prožívání.

Prostě se dívejte, sledujte a buďte koncentrovaní v sledování a všechno bude úplné.

Jinak není nic úplné. Tehdy je všechno naplněné, jinak není nic naplněné.

Meditujte o tváři své milované bytosti. Máte – li rádi květy, meditujte o růži, o Měsíci nebo o čemkoli, co máte rádi.Jíte – li rádi, meditujte o jídle.“

Osho