Přijetí

V životě se setkáváme s různými situacemi. Všechny k němu patří, tvoří jeho esenci a nemůžeme je z něj vyloučit. Ve své přítomnosti se střídají a činí naše životy pestrými. Někdy je to paleta barev podle našich přání, jindy převažují barvy, které rádi nemáme, ale i ty jsou naší součástí.

Jsou chvíle radostné, milé a příjemné, přinášejí nám potěšení, pobavení a dobrý pocit, máme je všichni rádi. Jiné jsou zdrojem pro přemýšlení, úvahy a nakonec v nich najdeme poznání, poučení, užitečné informace. I takové prožitky přichází ve výsledku s pocitem uspokojení.

A do třetice naše životy tvoří okamžiky těžké, složité a bolavé. Nejraději bychom je škrtli, zrušili, utekli od nich, zavřeli co nejhlouběji do skříně a zahodili od nich klíč. Říkám tomu knoflíkové řešení. Zmáčknout knoflík, vypínač, zkrátka jedním kouzelným a hlavně rychlým pohybem "to" zlikvidovat. Takové řešení však bohužel navždy zůstane v rovině našich přání, která se nikdy nemohou vyplnit.

Ale ať už je situace jakkoli složitá, týká se jakéhokoli problému v našem životě, nepřišla k nám náhodou. Nese sebou určitý význam, poselství, které nám dává šanci přeměnit příčinu toho, co nás trápí. Je jedno, jedná-li se o problém zdravotní, finanční, pracovní nebo soukromý, či jakýkoli jiný. Cokoli se objeví, komplikuje nám to život a je nám to velmi nepříjemné, je jen záležitost, která svojí naléhavostí dává najevo, že ji není možné déle přehlížet a je potřeba ji řešit. Vlastně sebou nese pozitivní náboj, který ovšem v její aktuálnosti nemůžeme vidět. Jako odměnu si ho můžeme vychutnat tehdy, když se vše uklidní a dovolí nám získat poznání a nadhled. Takové poznání je klenotem, který je jen náš a nikdo nám ho nemůže vzít. Patří k nám stejně jako to na první pohled špatné a odmítané, co nám ho nakonec přineslo.

Jaká je tedy cesta k té užitečné a cenné proměně? Kouzelné a zdánlivě jednoduché slůvko, přijetí. Nepomůže vztek, lítost, odkládání, útěk, schovávání a zametání pod koberec. Jsou to reakce přirozené, máme na ně nárok a je normální si jimi projít. Když se mi nedaří, jsem netrpělivá, vývušná, nervózní, mám vztek, prožívám lítost. Když se mi nedaří, chovám se jako každý, komu se neodvíjí život podle jeho přání. Otázkou je, jak dlouho. Jak dlouho se mi bude líbit být obětí, hledat viníka, na kterého bych mohla ukázat a vše na něj hodit. Tak dlouho, než poznám, že takové řešení žádným řešením není, že vede jen k prohloubení problémů a k oddálení jejich řešení.

A tohle zjištění je prvním stupínkem, jedním z mnoha na cestě, na jejímž konci je to kouzelné a osvobozující přijetí celé situace. Je prvním krokem ke zjištění toho, co sice stále ještě považuejme za nepřítele, ale už dostává konkrétní obrysy. Další kroky nám ukáží nejen to, jak vypadá, ale také to, co skrývá. Svojí ochotou ke změně si zajistíme první klidnější nádech a ty příští přinesou další a další postupná poznání. Odkryjí podstatu toho, čeho jsme se tak báli, že jsme to nechtěli vidět. Průvodcem nám bude hluboká upřímnost sama k sobě.

Přijetí znamená pevný základ a odrazový můstek. První krok k vyřešení bolavého, ke splnění přání. Nelze stavět na písku ani bez základů, stavba spadne. Ať je dno jakkoli hluboké, přijetí je jeho poznání, mohu ho osahat. Mám šanci zjistit jeho barvu, chuť i pachuť, vůni, zdroj i příčinu. Přijetí je zdroj čisté vody, esence klidu a míru. Je jedno, co přijímáme. Jde-li o zdánlivou banalitu nebo o skutečně závažné problémy. Skutečné přijetí je světlo naděje, síla, která otevírá cestu k uzdravení.

Přijetí je opak boje. Budeme-li se dál cítit obětí, hledat viníka, bojujeme. Nejen s okolím, ale především sami se sebou. Boj vyčerpává, omezuje a je zdrojem odporu, který přináší strach. Přijetí je zrušení odporu, úleva, spojení s božskou uzdravující silou. Vede k němu někdy bolestná cesta, často až k nesnesení. Přijetí je odměnou. Zaslouženou. Je to drahokam naší práce na sobě. Je odměnou za beznaděj, úzkost, strach, opakované pády a další kroky vedené vírou, nadějí a láskou. Odměnou za klopýtání, kroky vpřed a zase zpět.

Přijetí je jedinou možností, jak zvednout hlavu a jít dál.